Sociální služby jako profesionální činnost, stejně jako jiné činnosti, potřebují pro svůj provoz finanční prostředky (největší položkou v nákladech jsou osobní náklady – mzdy a platy pracovníků).
Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) pamatuje i na to, že část služeb je nezbytné poskytovat bez úhrady klientů, protože by neposkytnutí služby mělo negativní dopad do společnosti a života osob.
V § 71 zákon vymezuje, že úhrada u služeb probíhá bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů ze strany klientů.
Úhradu nákladů, pokud je stanovena, hradí klient ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Mimo to se poskytovatel může dohodnout o spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.
Konkrétní výše úhrady, a to do úrovně platby za konkrétní činnosti je pak, pokud je zákonem stanovena, u každého druhu sociální služby stanovena jako maximální možná (více nemůže poskytovatel stanovit!) úhrada v prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách č. 505/2006 Sb. Bližší informace k tomuto naleznete pod každou službou v rámci této vyhlášky.
Zde je třeba uvést, že úhrada stanovená podle vyhlášky, není totožná s cenou sociální služby, její součástí jsou i další zdroje jako státní dotace, dotace obcí a krajů, dary apod. Nedílnou součástí většiny pobytových sociálních služeb je i platba ve formě příspěvku na péči (v rámci ambulantních a terénních služeb může být služba hrazena i z něj).
Vyjma úhrady dané zákonem k vymezené činnosti nebo úkonu se může poskytovatel s klientem domluvit i na úhradě fakultativních činností, kdy úhrada za tyto činnosti může být až do plné výše nákladů na tyto služby (bez zisku). Fakultativní, jak název napovídá, jsou pak další činnosti sociální služby, které nestanovuje zákon. Jejich využívání ale nemůže být podmínkou pro poskytování základních činností služby (poskytovatel nesmí fakultativní služby klientovi vnucovat). Zároveň ale platí, že smlouva nemůže být uzavřena pouze na fakultativní činnosti.
Pamatujte, že žádná sociální služba nemůže být poskytována bez finančních prostředků, a to, že je poskytována bez úhrady ze strany klienta, neznamená, že je zdarma, pouze se na ní klient finančně nepodílí.
Kontrolu v rámci stanovení výše úhrad u poskytovatele má na starost inspekce kvality sociálních služeb, která spadá pod MPSV ČR (kontakty MPSV ČR – +420 221 921 111, posta@mpsv.cz).